Při veřejné přednášce (19. října 1991 – odkaz na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=xMlXd9hLpcY ) Beck navrhl tuto spekulativní vyzkoušenou kutilskou metodu k „neutralizaci“ HIV IN VIVO (tedy přímo v lidském těle). Následně byly jeho originální metody a postupy obsáhle studovány, dotaženy, zjednodušeny a všeobecně zdostupněny i těm, kdo si příslušná zařízení umí postavit sami.
Nejsou známy žádné nežádoucí vedlejší účinky, protože miliampérové proudy jsou mnohem nižší, než ty, které používají přístroje pro stimulaci svalů schválené FDA, TENS, CES atd., které jsou v každodenním užívání už mnoho let.
Systém doručuje stimulace do NORMÁLNĚ OBÍHAJÍCÍ KRVE prostřednictvím elektrod umístěných na vybraných místech, například jedna elektroda za hlezenní kostí na noze a druhá identicky umístěná na druhé noze, přes sural, popliteal, posterior tibial nebo peronální tepny, tedy kdekoli, kde vény a arterie běží těsně u povrchu. Optimální místa pro přiložení elektrod lze spolehlivě určit pohmatem pulsu. Léčebný mikroproud má velmi nízkou amplitudu a používání přístroje podle návodu nevytváří žádné nepříjemné pocity. Ceny baterií jsou zanedbatelné a uživatel za typicky 21 dnů dospěje k udivující „spontánní remisi“. Nejsou nutní žádní lékaři, léky, či jiné zásahy.
Je ověřeno, že aplikace nemá žádné škodlivé vedlejší účinky na zdravé krvinky či tkáň. Hlavní překážkou tohoto očividně jednoduchého řešení je nedůvěra a skutečnost, že člověk musí převzít odpovědnost za vlastní zdraví – což je v dnešní společnosti, kde jsme odmalička vedeni k tomu, abychom v nemoci hledali pomoc pouze u lékařů pro mnohé lidi nepochopitelné.
Současná medicína, která o těchto postupech nemá žádné aktuální znalosti.
Podle Beckova názoru, založeného na dlouholetých zkušenostech s tisíci nemocných, použití neutralizace, přibližně 8 až 20 minut denně asi po tři nebo čtyři týdny, efektivně zneutralizuje více, než 95% jakýchkoli virů bakterií plísní - mikroorganizmů v krvi.
Při těžkých infekcích lze přechodnému zhoršení stavu nemocného (přetížení organizmu toxiny a odpadem vznikajícím po úhynu mikroorganizmů - Herxheimerova reakce) předejít kratšími aplikačními časy. Tělo musí dostat čas zbavit se toxických odpadů vylučováním. Prostě to trvá o několik dnů či týdnů déle. Zbylými problémy se poté začne zabývat odlehčený, novou vitalitou nabitý obnovený imunitní systém. Ve zvláštních případech zhoršeného oběhu, třeba kvůli cukrovce, mohou být naopak vhodné delší časy působení.
Zbytky a imobilizované viry mohou být vypuzeny přirozenou cestou ledvinami a játry. Rychlejší neutralizace je snadno možná, ale Beck ji nedoporučuje, kvůli už zmíněným potenciálním nepříjemným reakcím při eliminaci toxinů. Počet T-lymfocytů může zpočátku poklesnout (kvůli rozkladu postižených a jejich následnému uklízení makrofágy), ale během 90 dnů by měl znovu vystoupat na normální hodnoty.
Někteří uživatelé možná, samozřejmě po „spontánní remisi“, budou chtít o této, zajisté jen čistě teoretické, metodě informovat svého lékaře. Ale vězte, že ELEKTROLÉČBY jsou vesměs rázně potlačovány nebo úplně ignorovány, a proto vůči nim panuje vnucená nedůvěra. Farmaceuti se elektromedicínu pokoušejí diskreditovat už od roku 1910.
Ale jak říkával dnes už zesnulý Bob Beck: